Miroslav Lorenc
Domů  |  3MA112  |  3MA191  |  3MA381  |  3MA382  |  3MA481   
3MA381 3MA382 3MA481 3MA191 3MA112 Závěrečné práce nové MSDN Různé Životopis Konzultační hodiny Kontakt

Přímá a nepřímá citace

Citace rozlišujeme přímé a nepřímé. Přímou citací rozumíme převzetí části cizího díla bez úprav, nepřímou pak využití myšlenek/výsledků/dat apod. v upravené podobě – nejsou doslovně citované, jde o překlad, výsledky cizího výzkumu, parafráze, převzaté číselné údaje, apod.

Příklady uvedené v následujícím textu jsou pouze pro využití metody jméno-datum, kterou na Fakultě podnikohospodářské VŠE preferujeme.

Přímá citace

Přímou citací se rozumí doslovné/úplné převzetí původního díla jiného autora. V textu je opatřena uvozovkami a jedná-li se o delší citovaný text (např. odstavec), je zpravidla celý uveden kurzívou. Přímá citace se používá zejména v případech, kdy jde o stěžejní, nosné a zásadní myšlenky nebo definice, které chce autor práce zvýraznit a opřít o určitou autoritu a které jsou důležité pro zbytek práce.

Pokud se jedná o přímou citaci, je potřeba uvést zcela přesně i číslo stránky, z níž je citováno. Doslovné citace ale v žádném případě netvoří základ práce nebo její zásadní část, jen doplňují práci a myšlenky autora. Celkově by text přímých citací neměl překročit 10 % závěrečné práce.

Přímá citace nesmí být nijak pozměněna. Norma ISO 690 vylučuje jakoukoli vlastní kreativitu autora (co se týče zacházení s citáty). Existují však výjimky:

Citovaný text v případě přímé citace je třeba od okolního textu odlišit, aby bylo na první pohled zřejmé, že jde o přímou citaci. Nejčastější způsoby jsou:

U delších citací a definic je vhodné danou část textu odlišit např. nestandardním odsazením textu.

Ukázka přímé citace

Důležité je dodržení pravidla jednotnosti citování i odlišování textu. V celé práci musí být stejné.

Přímá citace bývá v textu uvedena např.:

Podívejte se také na příklady přímých citací.

Nepřímá citace

Nepřímou citací se rozumí parafráze obsahu myšlenek nebo informací původního dokumentu, vyjádřená vlastními slovy (nikoliv doslovně – např. pomocí myšlenkové zkratky). Jde o přiznání čerpání myšlenek z jiných zdrojů, které nejsou autorovým originálním výtvorem. Zvláště v tomto případě platí zásada, že nesmí dojít ke změně původního smyslu nebo desinterpretaci originálního textu.

Většina citací v kvalifikačních pracích má podobu nepřímé citace, vždy je však potřeba usilovat o syntézu myšlenek a samostatné tvůrčí vyjadřování. Citace nemají nahrazovat vlastní autorský text, ale pouze podpořit myšlenky autora textu. Čtenáři by mělo být jasné, proč byla konkrétní citace použita. Záměna pořadí slov nebo prosté přeformulování cizího textu je nepřípustné a na hranici plagiátu.

Množství použitých zdrojů vypovídá o kvalitní základně práce – čím více, tím lépe. Na každý titul uvedený v seznamu literatury na konci práce musí být v textu práce odkazováno, aby bylo zřejmé, kde přesně byl daný pramen použit. Nepřímo citovaný text nesmí nijak pozměňovat myšlenku/záměr původního autora.

Nepřímá citace bývá v textu uvedena např.:

 

Související:

© 2007–2013 Miroslav Lorenc

Převzetí, publikování, kopírování, či jiné užití než pro osobní potřebu je možné pouze s písemným svolením autora.