Manažerská informatika 3MA381
Domů  |  3MA112  |  3MA191  |  3MA381  |  3MA382  |  3MA481   
Osnova cvičení Úvodní informace Harmonogram prezentací Hodnocení Podklady ke cvičením Teorie Domácí cvičeníExtra aktivity Odkazy

Počítání v Excelu

To co dělá z tabulkového procesoru užitečný nástroj jsou mj. výpočty, které můžeme s daty obsaženými v tabulkách provádět. Výpočty provádíme pomocí vzorců anebo funkcí.

Vzorce

Vzorec zapíšeme do řádku vzorců nebo přímo do buňky.

Vzorce lze kromě výpočtů použít i jako podmínku u podmíněného formátování, vlastního formátu buňky, ověření dat, rozšířeného filtru, řešitele, atd.

Kromě písmen může obsahovat vzorec tyto znaky se specifickou funkcí: + - * / & ^ % $ ! ; " { } ( ) . : < > = ' | Každý vzorec začíná zapsáním znaménka rovná se (=). Vzorec se poté skládá z prvků vzorce. Ve vzorci můžeme použít operandy a operátory. Po znaménku rovná se (=) tedy následují prvky, které se mají vypočítat v podobě operandů, oddělené výpočtovými operátory.

Operandy

Operandami rozumíme čísla nebo text - tedy konstanty, datum nebo čas (což jsou v tabulkových procesorech také čísla), adresy buněk nebo oblastí, názvy buněk nebo oblastí, funkce a další.

Operátory

Operátory určují typ výpočtu, který chcete s prvky vzorce provést. V aplikaci Microsoft Excel jsou zahrnuty čtyři typy matematických operátorů:

Operátor Znaménko Popis Příklad
Aritmetický + - * / ^ % Znaménka výpočtů, mocniny a procent =10*A1+20-B1^2+C1*10%
Relační = < > Znaménka rovnosti a nerovnosti =A1<=B1
Textový & Znaménko pro řetězení textu =A1&" je menší než "&B1
Odkazovací : ; mezera Operátory oblasti, sjednocení a průniku =SUMA(A1:B3;H7;F5:F11)

Aritmetické operátory jsou běžnými matematickými znaménky. Platí pro ně tedy stejná pravidla jako v matematice. Výsledkem vzorce bude zřejmě číslo.

Relační operátory slouží k vyhodnocení pravdivosti zapsaného vzorce. Výsledkem vzorce bude většinou PRAVDA nebo NEPRAVDA. V Excelu nepoužíváme znaménka jako ≤, ≥, ≠ či ±. Znaménka větší než nebo rovno zapisujeme za sebe jako <= či >=, nerovnost výrazů zapíšeme jako <>.

Textový operátor & používáme pro spojování textů. Tyto texty mohou být přímo zapsané ve vzorci, v buňce, nebo mohou být výsledkem vzorce v jiné buňce. Excel nepřidává mezi jednotlivé části takto tvořeného řetězce znaků mezery - ty musíme případně doplnit sami. Pokud zapisujeme do vzorce přímo nějakou část textu, pak ji musíme napsat do uvozovek.

Odkazovací operátory vymezují:

Matematické zákony platí i v Excelu:

Způsob výpočtu

Vzorce vypočítávají hodnoty v určitém pořadí podle těchto pravidel:

Použití závorek

Jestliže potřebujeme určit pořadí, ve kterém se má výpočet provádět, pak uzavřeme do závorek tu část vzorce, která má být počítána jako první. V Microsoft Excel se používají kulaté závorky ( ) pro oddělení nebo seskupení výpočetních operací. Složené závorky se používají pro zápis matice např. {1;2;3|4;5;6}.

Funkce

Funkce je pevně daný, definovaný algoritmus výpočtu, kde vstupem jsou nezávisle proměnné a výstupem závislá proměnná. Každá funkce je pojmenovaná - řetězec znaků (název funkce), který provádí výpočet nebo operaci. Říká se, že "funkce vrací výsledek". Struktura funkce začíná znaménkem rovná se (=), za nímž následuje název funkce, otevírací závorka, argumenty funkce oddělené středníky a uzavírací závorka.
U funkcí musíme vždy zapisovat otevírací i zavírací závorku a to i v případě, že nemají žádné argumenty.

NÁZEV.FUNKCE(argument1;argument2;argument3;...)

Například funkce COUNTIF má dva argumenty - oblast a kritérium. Zápis tedy vypadá

=COUNTIF(oblast;kritérium).

Funkce bychom mohli rozdělit podle počtu argumentů:

Existují funkce, které mají sice pevný počet argumentů, ale některé z nich nejsou povinné. Například u funkce pro výpočet současné hodnoty, která má syntaxi

SOUČHODNOTA(sazba;pper;splátka;bud_hod;typ)

kde jsou tři argumenty povinné a dva nepovinné. Povinné argumenty funkcí jsou v Excelu označeny tučným písmem.

Průvodce funkce SOUČHODNOTA

Na funkci SOUČHODNOTA je také dobře vidět co taková funkce představuje. V tomto případě je to vlastně jen dosazení do vzorce pro výpočet současné hodnoty.

Skupiny funkcí Excelu

Funkce databáze a správy seznamu

Skupina dvanácti funkcí označovaných jako Dfunkce, určených pro analýzu dat uložených v seznamech nebo databázích.

Funkce data a času

Dvacet funkcí určených k analýze a převodu časových údajů.

Technické (inženýrské) funkce

Skupina 39 funkcí, použitelných k převodům mezi binárními, osmičkovými, šestnáctkovými čísly, práci s komplexními čísly, převody úhlů, Besselovu funkci, atd.

Finanční funkce

52 funkcí určených k finančním propočtům - časová hodnota, cenné papíry, atd.

Informační funkce

Funkce používané především pro kontrolu zadaných údajů v tabulkách.

Logické funkce

Šestice často používaných a užitečných funkcí A, NEBO, KDYŽ, NE, PRAVDA, NEPRAVDA.

Vyhledávací funkce

17 funkcí používaných převážně v kombinaci s jinými funkcemi. Slouží k vyhledávání v číselnících, určení pozice, atd.

Matematické a trigonometrické funkce

Šedesátka matematických funkcí - vše pohromadě.

Externí funkce (načítají se pomocí doplňkových programů)

Několik funkcí se specifickými vlastnostmi - např. k převodu EUR na národní měny, volání externích procedur, atd.

Statistické funkce

Největší skupina - 78 funkcí vystačí pro množství statistických analýz.

Textové a datové funkce

Celkem 27 funkcí této skupiny nabízí možnosti práce s textem - změnu velikosti písma, práce s částí textového řetězce, atd.

 

Nahoru

© 2007–2013 Miroslav Lorenc

Převzetí, publikování, kopírování, či jiné užití než pro osobní potřebu je možné pouze s písemným svolením autora.