Pokud tvoříme vzorce, máme v převážné většině případů na mysli vzorce, které se vypočítávají v jedné buňce. Jestliže chceme mít takových vzorců např. 10 nad sebou, pak stačí většinou (při vhodné volbě adresování buněk) vzorec nakopírovat do dalších buněk. Kromě běžných vzorců lze vytvářet i maticové vzorce.
Maticový vzorec je speciální druh vzorce, který se zvláštním způsobem chová, zvláštním způsobem vkládá a má určitá další specifika.
Dejme tomu, že máme ve sloupci A (A2:A11) ceny výrobků, ve sloupci B (B2:B11) množství prodeje. Do sloupce C (C2:C11) chceme vypočítat tržby za jednotlivé výrobky.
Použití vzorce
A | B | C | D | |
1 | Cena | Množství | Tržby | Vzorec |
2 | 120 | 11 | 1 320 | =A2*B2 |
3 | 230 | 20 | 4 600 | =A3*B3 |
4 | 90 | 15 | 1 350 | =A4*B4 |
5 | 87 | 23 | 2 001 | =A5*B5 |
6 | 110 | 27 | 2 970 | =A6*B6 |
7 | 56 | 20 | 1 120 | =A7*B7 |
8 | 255 | 53 | 13 515 | =A8*B8 |
9 | 575 | 7 | 4 025 | =A9*B9 |
10 | 520 | 11 | 5 720 | =A10*B10 |
11 | 320 | 27 | 8 640 | =A11*B11 |
Použití maticového vzorce
A | B | C | D | |
1 | Cena | Množství | Tržby | Maticový vzorec |
2 | 120 | 11 | 1 320 | =(A2:A11)*(B2:B11) |
3 | 230 | 20 | 4 600 | =(A2:A11)*(B2:B11) |
4 | 90 | 15 | 1 350 | =(A2:A11)*(B2:B11) |
5 | 87 | 23 | 2 001 | =(A2:A11)*(B2:B11) |
6 | 110 | 27 | 2 970 | =(A2:A11)*(B2:B11) |
7 | 56 | 20 | 1 120 | =(A2:A11)*(B2:B11) |
8 | 255 | 53 | 13 515 | =(A2:A11)*(B2:B11) |
9 | 575 | 7 | 4 025 | =(A2:A11)*(B2:B11) |
10 | 520 | 11 | 5 720 | =(A2:A11)*(B2:B11) |
11 | 320 | 27 | 8 640 | =(A2:A11)*(B2:B11) |
Jde tedy o na rozdíl od předešlé varianty o násobení vektorů (matic). Nikoliv jednotlivých buněk. Výsledek je samozřejmě stejný, ale zápis řádku vzorců jiný. Kromě vyznačení násobených buněk se změnil i zápis v řádku vzorců. Zatímco v samotných buňkách vidíme vzorec =(A2:A11)*(B2:B11), v řádku vzorců je zápis {=(A2:A11)*(B2:B11)}. Složené závorky indikují, že se jedná o maticový vzorec.
Pokud chceme editovat maticový vzorec, pak není třeba vybírat celou matici a pak její vzorec editovat. Jde o jeden vzorec - stačí tedy upravit vzorec v jakékoliv buňce maticového vzorce a pak ukončit editaci stiskem kláves CTRL+SHIFT+ENTER.
Pokud potřebujeme vybrat celou matici a není na první pohled jasné, kde se nachází, pak můžeme použít příkaz Přejít na… (nabídka Úpravy – Přejít na… nebo klávesovou zkratkou CTRL+G nebo klávesou F5) a v dolní části dialogového okna klikneme na Jinak…, kde vybereme přepínač Aktuální matice.
TIP: Postavte se do kterékoli buňky matice a zadejte klávesovou zkratku CTRL+SHIFT+ENTER+/
DETERMINANAT, SOUČIN.SKALÁRNÍ, SOUČIN.MATIC, INVERZE, TRANSPOZICE.