Funkce POSUN se dá dobře použít pro adresování dynamických oblastí. Zde je několik jednoduchých příkladů pro pochopení její funkčnosti.
Dejme tomu, že do sloupce A se nám automaticky načítají data z externího zdroje. Na jiné místo v listu bychom potřebovali sečíst posledních pět čísel z tohoto sloupce.
| A | B | |
| 1 | 23 | 227 |
| 2 | 12 | |
| 3 | 95 | |
| 4 | 27 | |
| 5 | 36 | |
| 6 | 50 | |
| 7 | 50 | |
| 8 | 28 | |
| 9 | 94 | |
| 10 | 34 | |
| 11 | 18 | |
| 12 | 67 | |
| 13 | 18 | |
| 14 | 21 | |
| 15 | 26 | |
| 16 | 95 | |
| 17 |
Protože neznáme adresu poslední načtené buňky, můžeme si pomoci následovně:
Vzorec pro součet posledních pěti čísel ve sloupci A by mohl vypadat následovně:
=SUMA(POSUN(A1;POČET(A:A)-5;0;5;1))
Pokud např. často potřebujeme zapisovat vzorec pro součet pěti buněk, které se nacházejí nad buňkou, do které chceme výsledek zapsat, můžeme si zápis zjednodušit.
V definici názvu bylo zadáno sčítání pěti buněk nad buňkou A1, což asi není to co od funkce očekáváme. Pokud je ale odkaz na buňku v prvním argumentu funkce POSUN zadán relativně, pak bude relativně adresována i sčítaná oblast buněk. Pokud bychom zapsali vzorec =VBN kamkoli do prvních pěti řádků, pak by funkce sčítala oblast na samotném konci listu, kde žádné údaje pravděpodobně nemáme.
Pokud máme tabulku s více údaji než je vhodné zobrazit v jednom grafu, pak můžeme chtít použít pro graf pouze část takových dat. Jednou z možností je měnit zdrojová data grafu ručně, ale možná pohodlnější bude adresovat zdrojová data grafu pomocí pojmenovaných oblastí a ty pak jednoduše ovládat.
Vyjdeme ze zdrojové tabulky:
V buňkách D15 a F15 je naznačen počáteční a koncový měsíc, který chceme zahrnout do grafu.
Pro zkonstruování dynamického grafu budeme potřebovat nejprve nadefinovat názvy oblastí, jejichž adresa se bude měnit právě podle hodnoty v buňkách D15 a F15.
Definované názvy:
Nyní již můžeme sestrojit graf. Jako zdrojová data grafu můžeme použít jakoukoli oblast dat. Následně zdrojová data grafu přepíšeme definovanými názvy.
Názvy musíme zapsat včetně adresy sešitu (v tomto případě dg.xls). Pokud chceme generovat i popisek grafu, pak si do libovolné buňky (v tomto případě M4 na listu graf) připravíme odpovídající funkci.
="Rozmezí "&POSUN(A1;D15;0)&" - "&POSUN(A1;F15;0)
Alternativně bychom mohli názvy za adresy substituovat v řádku vzorců po označení datové řady grafu. V tomto případě by měla funkce SADA tyto argumenty:
=SADA(graf!$M$4;dg.xls!popis_osy;dg.xls!rozmezi;1)
V tomto příkladě vyjdeme z obdobné tabulky jako v minulém příkladu s tím rozdílem, že je tabulka transponovaná. Chceme vytvořit graf, který bude zobrazovat dvě datové řady - Aktuální měsíc a Vybraný měsíc.
Vytvoříme si pomocnou tabulku, která bude mít dva sloupce
Položky aktuálního měsíce dosadíme pomocí vzorce:
=POSUN(A1;1;MĚSÍC(DNES());1;1)
Při použití relativně adresované buňky A1 můžeme vzorec zkopírovat i do zbylých osmi buněk.
Do záhlaví sloupce Vybraný měsíc naimportujeme např. pomocí ověření dat seznam měsíců pro snadné přepínání mezi měsíci.
Pomocí funkce POZVYHLEDAT doplníme do pomocné tabulky hodnoty z příslušného sloupce z původní tabulky. Pokud je název vybraného měsíce v buňce C13, pak bude vzorec pro nalezení příslušných hodnot vypadat následovně:
=POSUN(A1;1;POZVYHLEDAT($C$13;$B$1:$N$1;0);1;1)
Do dalších buněk sloupce Vybraný měsíc nakopírujeme vzorec pro vypsání ostatních hodnot. Na základě pomocné tabulky vytvoříme graf.
