...aneb co se jinam nevešlo
Graf, stejně jako jiné objekty vložené do listu, mají svůj unikátní název. Graf získá po vložení název graf a pořadové číslo. První graf má tedy název graf 1. Pokud chceme s grafem pracovat a odkazovat se na něj, můžeme si ho výstižněji pojmenovat. Při pohledu do seznamu názvů sešitu ale zjistíme, že zde název pro graf uveden není.
Standardně zadáváme popisky grafu a os pomocí Průvodce grafem nebo v Možnostech grafu. Tyto údaje se ale nemění podle popisků ve zdrojové tabulce.
Pokud chceme, aby se popisek měnil podle některého údaje v buňce, pak můžeme použít následující postup:
Buňka, ze které čerpáme, může obsahovat i vzorec nebo funkci. Formát buňky se odkazem nepřenáší (s výjimkou zalomení textu).
Pokud potřebujete zkopírovat nějakou buňku nebo oblast buněk, nemusíte nutně jít přes snímání obrazovky, ale můžete si vystačit s tím, co nabízí Excel.
Stejně jako buňky můžeme kopírovat do obrázku i ostatní objekty jako grafy, tlačítka, apod.
Pokud potřebujeme v Excelu sledovat nějakou buňku nebo oblast na jiném místě sešitu, můžeme si vytvořit náhled pomocí fotoaparátu, který funguje jako videokamera.
Pomocí fotoaparátu lze sledovat pouze souvislou oblast buněk, ale můžeme použít najednou i několik náhledů. Adresa sledované buňky nebo oblasti je v řádku vzorců. Náhledy se změní okamžitě po změně zdroje.
Stejného efektu, jako při použití fotoaparátu, dosáhneme, jestliže vytvoříme obrázek podle předchozího tipu a do řádku vzorců zapíšeme adresu, kterou chceme sledovat.
Další možný postup:
Při přesouvání objektů, jako jsou automatické tvary, obrázky, tlačítka, apod., pomocí myši je k nám Excel mnohem přívětivější než např. Word - dovolí nám přesouvat objekty s přesností na jeden pixel. To však může dělat problém při práci po probděné noci (nad knihou). Existuje několik způsobů, které nám pomohou umisťovat objekty přesně i s rozklepanou rukou.
Pokud označíme obrázek nebo podobný objekt, můžeme s ním poté pohybovat pomocí kurzorových šipek. Jeden stisk klávesy = 1pixel pohybu.
Tímto způsobem nelze standardně posouvat graf. Abychom mohli přesouvat graf, postavíme se do libovolné buňky, stiskneme klávesu CTRL a pak už můžeme graf přesouvat jako obrázek.
Pokud označíme obrázek, stiskneme klávesu SHIFT a poté přesouváme objekt pomocí myši, dovolí nám Excel přesouvat objekt pouze přesně vertikálně nebo pouze přesně horizontálně vzhledem k původní pozici.
Tuto vlastnost lze dobře využít při klonování objektů, které chceme zarovnat pod sebe nebo vedle sebe. Stačí stisknout CTRL+SHIFT a myší přesunout kopírovaný objekt.
Při přesunu objektu se stisknutou klávesou ALT nám Excel dovolí umístit objekt pouze těsně k mřížce. Toto lze dobře využít při zarovnání několika objektů.
Dalším způsobem, jak přesně umisťovat objekty, je zkopírování nebo vyjmutí objektu do schránky a poté označení buňky, kam se má objekt vložit. Vložení může být samozřejmě vícenásobné do různých buněk.
Pokud uchopíme roh objektu myší, budou mít klávesy následující účinky:
Pokud používáme některou z textových funkcí jako je ZLEVA, ZPRAVA, ČÁST, apod. k oddělení nějaké části čísel nebo naopak spojujeme čísla pomocí funkce CONCATENATE nebo operátoru &, výsledek se nám vždy vrací jako text, přesto, že jde o číslo. Stejný problém může nastat při importu do Excelu z jiných aplikací.
Zpět na číslo taková čísla můžeme změnit pomocí funkce HODNOTA nebo ještě jednodušeji - stačí je například vynásobit nebo vydělit jedničkou.
=ČÁST(A1;3;1)*1
Pokud se jedná o oblast buněk, ve které chceme čísla v podobě textu převést na čísla, nemusíme nutně upravovat vzorce.
Standardně nám po zapsání názvu funkce a závorky zobrazí Excel syntaxi funkce s vyznačením nepovinných argumentů v hranatých závorkách. Např. při zápisu =PLATBA( se zobrazí
Takový popisek nám může občas překážet - např. pokud při zápisu do řádku vzorců potřebujeme vidět na buňky C1, D1. Uchopením myší za okraj popisku jej můžeme přesunout klidně i mimo okno Excelu.
Pokud bychom z nějakého důvodu tento popisek zobrazovat nechtěli, můžeme po zapsání názvu funkce stisknout kombinaci kláves CTRL+SHIFT+A a Excel již syntaxi funkce zapíše přímo do řádku vzorců.
=PLATBA(sazba;pper;souč_hod;bud_hod;typ)
Pokud bychom naopak nechtěli zapisovat funkci do řádku vzorců, ale pomocí průvodce funkcí, pak po zapsání názvu funkce stiskneme CTRL+A a Excel průvodce zobrazí. Jestliže je vám bližší myš než klávesnice, pak můžete zobrazit průvodce funkcí i kliknutím na ikonu fx.
Po zapsání funkce s mnoha argumenty, vnořených funkcí apod. je obtížnější se v zápisu orientovat. Pokud se postavíme kurzorem v řádku vzorců dovnitř nějaké funkce, pak nám Excel zobrazí v malém okně popisek funkce a kliknutím na některý argument v popisku označí odpovídající část funkce v řádku vzorců.
Při psaní dlouhých vzorců nebo kombinací funkcí je snadné se v zápisu ztratit. Takový vzorec pak může vracet jiný výsledek, než bychom očekávali. Excel nám v takových případech umožňuje vyhodnocení pouze části vzorce.
Tento postup můžeme použít i vícenásobně na různých částech zápisu. Klávesa F9 v tomto případě neslouží k přepočítání výsledku jako při jejím běžném použití. Vyzkoušejte si to např. na nesmyslném vzorci
=KDYŽ(NÁHČÍSLO()*10000+NYNÍ();"Málo";"Moc")
Všimněte si, že po vyhodnocení jednotlivých vnořených funkcí zapíše Excel
místo funkcí čísla, resp. vyhodnocením celé podmínky funkce KDYŽ logickou
hodnotu a ztratíme tím původní zápis funkcí. To se může někdy hodit, jindy být
na obtíž. Pokud chceme část vzorce vyhodnotit, ale zachovat původní zápis, pak
ukončíme exkurz do vyhodnocování částí vzorce klávesou ESC nebo
pomocí ikony storno
nalevo
od řádku vzorců.
Podobným způsobem můžeme postupně vyhodnocovat vzorce pomocí příkazu Vyhodnocení vzorce, který najdeme v nabídce Nástroje - Závislosti vzorců nebo na panelu nástrojů Závislosti vzorců. Tímto způsobem vyhodnocujeme vzorce od vnořených částí zleva doprava k vnějším.
Pokud máme v listu více pojmenovaných oblastí, můžeme si jejich seznam zobrazit přes nabídku Vložit - Název - Definovat. To může být nepřehledné. Přímo v listu si můžeme zobrazit pojmenované oblasti, jestliže nastavíme měřítko zobrazení na méně jak 40%.
Tímto způsobem se nezobrazí jednotlivě pojmenované buňky - pouze větší oblasti.
Jeden tip za všechny: používejte Nápovědu Office - je v ní mnoho užitečných informací a většina odpovědí na vaše otázky.