Manažerská informatika 3MA381
Domů  |  3MA112  |  3MA191  |  3MA381  |  3MA382  |  3MA481   
Osnova cvičení Úvodní informace Harmonogram prezentací Hodnocení Podklady ke cvičením Teorie Domácí cvičeníExtra aktivity Odkazy

Adresace buněk

Každá buňka má v rámci sešitu svou unikátní adresu. Adresa buňky je dána její pozicí neboli souřadnicí.

List sešitu v Excelu 2003 a Calcu 2 má list na šířku 256, tj. 28 sloupců a 65 536, tj. 216 řádků. Excel 2007 má 16 384, tj. 214 sloupců a 1 048 576, tj. 220 řádků.

List sešitu je tak velký, že z něj obvykle využíváme jen malou část. Použití všech buněk listu by bylo výpočetně náročné, velikost sešitu by byla značná a samotná aplikace by s takovým sešitem jen těžko dokázala pracovat.

Standardně jsou řádky číslované od jedničky a sloupce mají označení písmeny od A do IV v případě Excelu 2003 a Calcu resp. XFD u Excelu verze 2007. První buňka listu (v levém horním rohu) má tedy adresu A1 a poslední buňka v pravém dolním rohu má adresu IV65536 resp. XFD1048576 u Excelu verze 2007. Adresa buňky v pátém řádku a třetím sloupci má tedy adresu C5.

Adresa buňky je neměnná a buňky z listu nelze odstranit. Pokud například odstraníme sloupec D, pak se na jeho místo přesune sloupec E a získá jeho adresu. Na konec tabulky se přidá nový sloupec, který získá adresu IV. Podobné je to se vkládáním sloupců. V takovém případě se poslední sloupec listu odstraní.  Zde nastává problém v momentě, kdy máme zapsaná nějaké data v posledním sloupci listu a chceme přidat nový sloupec. Excel by musel data v posledním sloupci odstranit, což naštěstí neudělá. Místo toho nám nabídne řešení:

Nelze přesunou buňky mimo list

V rámci listu je tedy adresa buňky určena její souřadnicí. Pro adresování mimo aktuální list je určen předpis názvem listu, za kterým následuje vykřičník a dále adresa buňky v rámci listu (bez mezery).

NázevListu!SloupecŘádek

Pokud se odkazujeme na oblast mimo aktuální sešit, pak je před názvem listu uveden ještě název sešitu ve hranatých závorkách.

[NázevSešitu.xls]NázevListu!SloupecŘádek

Jestliže obsahuje název sešitu nebo listu mezeru, pak je předpis doplněn o apostrofy. Konkrétní adresa může tedy vypadat například takto:

'[Výsledek hospodaření.xls]Rozvaha 2007'!$IJ$8

V české verzi Excelu se listům automaticky přiřazují názvy List1, List2, atd. Název listu můžeme změnit poklepáním, kliknutím pravým tlačítkem myši a příkazem Přejmenovat nebo příkazem z nabídky Formát - List - Přejmenovat. Název listu může obsahovat mezery i znaky s diakritikou, ale maximální délka názvu včetně mezer je limitována počtem 31 znaků. Sešit může obsahovat neomezeně listů, ale jejich názvy musí být unikátní.

Relativní adresa

Pokud chceme adresu vztáhnout k buňce, ve které pracujeme nebo ve které vytváříme vzorec, pak zadáme adresu danou souřadnicí písmenem sloupce a číslem řádku. Tedy např. A1, C5, AZ159,... Takováto adresa se bude měnit ve směru kopírování nebo přesunu buňky.

Absolutní adresa

Pokud se potřebujeme odkazovat ne nějakou buňku, ale při kopírování nebo přesunu buněk nechceme tuto polohu posouvat ve směru kopírování resp. posunu, pak můžeme vložit před písmeno sloupce a číslo řádku vložit znak dolaru $. Tím zajistíme neměnnost adresy. Pokud umístíme kurzor do adresy buňky a opakovaně stiskneme klávesu F4, bude se adresa měnit následovně:

Smíšená adresa

Kombinací  znaků $ před písmena nebo čísla v adresách ovlivníme změnu adresy ve směru kopírování nebo přesunu. Např. adresa A$1 zkopírovaná dolu nebo nahoru se nezmění, ale při kopírování doleva nebo doprava se číslo sloupce mění ve směru kopírování (kopírování doleva způsobí chybu =#REF! protože nalevo od sloupce A již žádné buňky nejsou.

Adresace oblasti

Adresa oblasti se zapíše pomocí adres buněk v protilehlých rozích oblasti. Je přitom jedno jaké adresy buněk (pokud budou v protilehlých rozích výběru) a v jakém pořadí do adresy zapíšeme. Následující zápisy jsou ekvivalentní:

Zapsání těchto adres oblastí má za následek označení průniku sloupců A, B a C a řádků 1, 2, 3, 4 a 5. Pokud zadáme do vzorce oblast jinak než pomocí levého horního a pravého dolního rohu, pak s touto oblastí Excel normálně počítá, ale adresu oblasti opraví na např. A1:C5.

Styl odkazu R1C1

Adresování oblastí kombinací písmen a čísel není jediným možným způsobem. Kromě této varianty existuje ještě možnost adresace stylem R1C1. Tato možnost se běžně nevyužívá. Přepínání mezi styly adresace se provádí zaškrtnutím / odškrtnutím položky Styl odkazu R1C1 v nabídce Nástroje - Možnosti na kartě Obecné. Přepnutím stylu adresace se změní všechny doposud použité adresy a další zadávání adres je třeba provádět podle aktuálního nastavení adresace.

Toto adresování se využívá při programování maker nebo pro lepší vizuální kontrolu vzorců.

Název oblasti

Místo zadávání adres buněk nebo oblastí můžeme alternativně použít Název. Použití názvů je zejména vhodné pro zpřehlednění vzorců, zajištění neměnnosti adresy nebo alespoň částečně skrytí některých údajů jinému uživateli. Název může být v Excelu přiřazen buňce, oblasti buněk (může být i nesouvislá) nebo můžeme definovat název pro konstantu. Název je v podstatě vždy vzorcem. Adresa definovaná jako název má vždy absolutní adresu. Přesun oblasti, kde se nachází pojmenované buňky, tedy nemá žádný vliv na výpočty, které názvy používají. Pomocí názvů nelze adresovat buňky relativně.

Název můžeme vytvořit několika způsoby:

Přípustné znaky

První znak názvu musí být písmeno nebo znak podtržení. Zbývající znaky v názvu mohou být písmena, čísla, tečky a znaky podtržení. Povinné je odlišení názvu a odkazu na buňku. Názvy nemohou být stejné jako odkaz na buňku, například A1, Z$100, R1C1, C, R, ….

Použití více slov

V názvu lze použít více slov, mezery jsou však nepřípustné. Slova se mohou oddělovat znaky podtržení a tečky, například Daň_z_prodeje nebo První.čtvrtletí. Pokud chceme pro název použít více slov, pak se nabízí varianty např.:

Přípustný počet znaků

Název může obsahovat maximálně 255 znaků. (Pokud název definovaný u oblasti obsahuje více než 253 znaků, nelze jej vybrat v seznamu Název)

Velká a malá písmena v názvech

Názvy mohou obsahovat velká a malá písmena. V aplikaci Microsoft Excel se však velká a malá písmena v názvech nerozlišují. Pokud jsme například vytvořili název Prodej a potom vytvoříme další název PRODEJ ve stejném sešitu, nahradí druhý název první.

Jiná možnost definice názvu

Tato možnost je vhodná, pokud název oblasti máme definovat pro sloupec (jeho část) či řádek (jeho část). Označíme sloupec nebo jeho část včetně nadpisu. Použijeme příkaz Vložit - Název - Vytvořit. V dialogovém okně použijeme zaškrtávací pole Horní řádek a volbu potvrdíme. Název oblasti potom bude shodný s nadpisem řádku. Jako oblast můžeme pojmenovat i řádek. Označíme jej a postupujeme stejným způsobem. V dialogovém okně Vytvořit název v tomto případě použijeme zaškrtávací pole Levý sloupec.

Název konstanty

Název nemusíme přiřadit jen konkrétní adrese, ale můžeme definovat i název pro nějakou konstantu. Do pole Názvy v sešitu zapíšeme libovolný text (za podržení pravidel pro názvy viz výše) a do pole Odkaz na zadáme rovnítko a konstantu.

Název Excelu - konstanta

Nyní se můžeme ve vzorcích odkazovat nejen na adresy buněk, oblastí nebo názvy, ale i na konstanty. V případě změny sazby DPH bude určitě jednodušší opravit údaj v definici názvů než vyhledávat v rozsáhlém sešitě, kde jsme všude sazbu 19% použili.

Nahoru


Kam dál

© 2007–2013 Miroslav Lorenc

Převzetí, publikování, kopírování, či jiné užití než pro osobní potřebu je možné pouze s písemným svolením autora.