Miroslav Lorenc
Domů  |  3MA112  |  3MA191  |  3MA381  |  3MA382  |  3MA481   
3MA381 3MA382 3MA481 3MA191 3MA112 Závěrečné práce nové MSDN Různé Životopis Konzultační hodiny Kontakt

Kontrolní list pro závěrečné kvalifikační práce

Následující seznam slouží ke kontrole bakalářské/diplomové/disertační práce před jejím odevzdáním. Jednotlivé body jsou vztaženy zejména k pravidlům pro závěrečné kvalifikační práce na Fakultě podnikohospodářské a obvyklým požadavkům na BP/DP. Kontrolu by měl provádět primárně autor práce, následně vedoucí práce.

Kontrolní list se skládá z obecných pravidel/doporučení a běžné praxe, nelze jej však chápat jako závazný předpis. Každá závěrečná práce je unikátním dílem a práce z oboru IT se bude od marketingově zaměřené práce lišit nejen obsahem, ale i strukturou, počtem zkratek či použitými metodami. Položky kontrolního listu je tedy potřeba chápat jako obecná doporučení, které nemusí být aplikovatelná pro každou závěrečnou práci.

Kontrolní list
Zde si můžete stáhnout PDF s hlavními body (bez vysvětlivek) a odškrtávat si, co je ve vaší práci splněno.

Použité pojmy

Autor práce je osoba, která práci navrhuje a píše. Autor má veškerá autorská práva spojená s prací a nese odpovědnost za úmyslné či neúmyslné porušení autorských práv druhých osob.

Vedoucí práce je osoba, která je zaměstnancem katedry, kde autor práci píše, metodicky vede autora práce a zajišťuje administrativní náležitosti spojené s kvalifikační prací. Vedoucí práce vypracovává posudek práce pro hodnotící komisi, navrhuje/schvaluje oponenta práce.

Čtenářem je kdokoliv, kdo s prací nakládá. Kvalifikační práce jsou ze zákona veřejné a kdokoliv má právo práci číst (v případě utajení části práce mohou být některé části /max. 10 %/ znepřístupněné) a využívat jí.

Téma a cíl práce

1. Odpovídá téma práce oborové specializaci autora a vedoucího? Více informací

Autor by si měl vybírat téma své kvalifikační práce podle oboru studia, odborného zaměření, svých zájmů, znalostí a zkušeností. Není vhodné si vybírat témata, se kterými není autor dostatečně obeznámen. Rovněž by volba tématu měla reflektovat potřebu toto téma řešit. Autor by měl zpracovávat téma u vedoucího, který má o řešené problematice dostatečný přehled.

2. Řeší práce nějaký problém? Více informací

Práce by neměla být pouze popisná, mapující, ale měla by přinášet nové poznatky, aplikovat teorii v praxi apod.

3. Je řešený problém dostatečně jedinečný? Více informací

Téma práce (řešená tématika) by měla být dostatečně unikátní. V určitých aspektech lze bakalářskou/diplomovou práci chápat jako projekt. Při volbě tématu práce by se měl autor seznámit s pracemi (nejen BP/DP), které se tématem již zabývaly. Řešit témata, která již byla obdobným způsobem řešena, není žádoucí.

4. Je autor dostatečně seznámen se stavem řešení problému, ke kterému dospěli další autoři v této oblasti? Více informací

Práce vychází ze zjištěného aktuálního stavu řešené problematiky (pokud existuje). Opírá se zejména o primární zdroje.

5. Je téma práce dostatečně konkrétní? Více informací

Téma práce by mělo být dostatečně vymezené, tzn. je možné v rámci práce dojít k určitým závěrům.

6. Je v práci jasně definovaný cíl práce, případně dílčí cíle, hypotézy, výzkumné otázky? Více informací

Definice cílů práce má zcela zásadní význam pro celou práci. Jasné stanovení cílů práce (případně podpůrných cílů, výzkumných otázek, hypotéz apod.) napomáhá při stanovení konstrukce, obsahu i rozsahu práce a jejích přínosech. Cíl práce je ale možné v průběhu práce doplňovat a upřesňovat a to zejména v návaznosti na zjištěné skutečnosti a dosažené výsledky. Použití hypotéz je vhodné jen v případě, že jde skutečně o vědecké hypotézy. Hypotézy jsou terminus technicus pro stav, který se předpokládá (nebo si ho v práci stanovíme) a který je možné formulovat tak, ho šlo potvrdit nebo vyvrátit. Hypotézy jsou většinou spojené s kvantitativním výzkumem a předpokládají využití statistických metod.

7. Odpovídá název práce skutečnému obsahu práce? Více informací

Název práce by měl být krátký (do deseti slov) a výstižný (z názvu je jasné, co práce řeší).

8. Je v práci nastíněn současný stav řešené problematiky a přehled literatury vztahující se k danému tématu? Více informací

Text práce by měl zahrnovat část reflektující aktuální zjištění v dané oblasti (např. výzkumy, teorie, autory).

Abstrakt

9. Je účel práce jasně popsán v abstraktu a úvodu práce?

10. Vyjadřuje název práce a abstrakt hlavní teze? Více informací

Teze jsou zásady, východiska, tvrzení, jejichž pravdivost je v práci dokazuje/obhajuje.

11. Respektuje abstrakt svou literární formu? Není jen opsaným zadáním práce?

12. Je z abstraktu zřejmé, že po jeho přečtení si práce najde své čtenáře? Více informací

Abstrakt by měl být abstrakt napsaný tak, aby lákal k přečtení práce.

13. Neobsahuje abstrakt nic nadbytečného?

14. Obsahuje abstrakt cíle, shrnutí a závěry práce?

Struktura práce

15. Neodchýlila se práce od tématu? Více informací

Práce by měla být skutečně o tom, co autor uvádí v abstraktu a úvodu práce.

16. Vztahují se všechny pasáže práce k řešenému tématu/problému? Více informací

Práce by neměla obsahovat zbytečné kapitoly, které se bezprostředně neváží k cíli práce a praktické části. Rozsah jednotlivých částí/kapitol by měl odpovídat záměru práce.

17. Je vyvážený poměr teoretické a praktické části? Více informací

Pokud je práce členěna na teoretickou a praktickou část, měla by teoretická část tvořit cca ⅓ a praktická část cca ⅔ práce.

18. Je praktická část pevně opřena o teoretickou část? Více informací

V práci by měla existovat jednoznačná vzájemná provázanost jednotlivých částí. Teoretická část slouží jako opora části praktické.

19. Nejsou v práci uvedeny informace, které jsou již mnohokrát v literatuře uvedeny, a není třeba je opakovat? Více informací

Obecně známé a jednoznačné skutečnosti není třeba znovu popisovat, stačí se odkázat na ověřené zdroje.

20. Obsahuje práce všechny požadované části? Více informací

Kvalifikační práce obsahuje (kromě vlastní práce) titulní list, prohlášení o autorství, poděkování, abstrakt, klíčová slova, obsah, seznam použité literatury.

21. Obsahuje práce dostatečně rozpracovanou metodickou část? Více informací

V metodické části uvádí autor popis použitých metod vč. jejich základních charakteristik, které jsou v práci použity a na jejichž základě je dosaženo uvedených výsledků a závěrů. Pokud je např. v práci použita syntéza, mělo by být v metodické části uvedeno, co si pod tím autor představuje (stručný popis metody) a kde a jak je syntéza v práci použita. Obdobně např. v případě dotazníkového šetření - definice cílové skupiny respondentů, proč je použita právě forma dotazníkového šetření a nikoli např. rozhovor, v jakém rozsahu bude dotazníkové šetření probíhat apod.

22. Je práce přiměřeně strukturovaná (max. tři úrovně nadpisů)?

23. Je na konci každé stěžejní kapitoly uvedeno shrnutí/závěry dílčí části?

24. Navazují na sebe logicky jednotlivé kapitoly práce?

Odbornost

25. Byly použité odborné pojmy dostatečně objasněny? Více informací

Používané termíny (mimo obecně známých) by měly být v práci dostatečně vysvětleny, aby čtenáři neznemožňovaly pochopení práce.

26. V případě, že práce obsahuje odborné zkratky – jsou tyto zkratky vysvětleny a v případě většího množství je přiložen souhrnný přehled použitých zkratek? Více informací

Seznam zkratek se hodí např. pro IT zaměřenou práci, kde se řada zkratek běžně používá, ale ne každý čtenář je musí nutně znát.

27. Jsou závěry autora spíše objektivní než subjektivní? Více informací

Závěry práce by měly být opřeny převážně o objektivní (podložená) data, nezahrnovat pouze subjektivní pohled autora.

Věcné znalosti autora

28. Je z práce zřejmé, že se autor ve věcné oblasti dobře vyzná?

29. Cituje autor renomované a uznávané autority oboru a ne náhodné články/knihy? Více informací

Významnou součástí kvalifikační práce je prokázání schopnosti vybrat kvalitní a relevantní autory a zdroje vztahující se k oblasti řešené problematiky.

30. Používá autor pro definici pojmů uznávané zdroje? Nevynechává nějaký významný směr? Více informací

Práce by měla zahrnovat komparaci významných směrů/autorů.

31. Upřednostňuje autor recenzované články před neodbornými zdroji?

32. Jsou v práci řádně definované pojmy, které autor používá, a používá je v celé práci konzistentně?

Závěry

33. Obsahuje práce autorova doporučení a závěry? Více informací

V práci by měl být jednoznačně viditelný osobní přínos autora v podobě závěrů, doporučení apod.

34. Je v závěru jasně definován přínos práce?

35. Je v závěru zřejmá vazba na cíle práce?

36. Jsou závěry práce seřazeny podle jejich významnosti vzhledem k řešenému tématu?

37. Obsahuje závěr možné směry dalšího rozšiřování práce? Více informací

Závěr práce by měl obsahovat možnosti dalšího rozpracování tématu, nastínění některých nezodpovězených otázek apod.

38. Odpovídá závěr práce jasně na otázky, které jsou uvedeny v úvodu?

39. Obsahuje závěr doporučení a návrhy, jejichž realizace v praxi by pomohla vyřešit zkoumaný problém?

40. Není v závěru uvedena nějaká nová informace? Více informací

Závěr by měl být vyústěním předchozích částí práce, neměl by tedy obsahovat nová, dříve neuvedená zjištění.

Jazyková úprava

41. Je práce psána odborným jazykem? Používá autor odpovídající styl vyjadřování?

42. Je práce psána ve třetí osobě? Více informací

Práce by měla být psána neosobně - tedy nikoli "v práci se věnuji", "já si myslím", "z toho vyvozuji" apod. ale "práce se zabývá", "z uvedených dat vyplývá" apod.

43. Byla provedena kontrola opakovanosti textu? Více informací

Není třeba několikrát vysvětlovat objasněné pojmy. Pojmy jsou vysvětleny při prvním použití daného pojmu.

44. Je text věcný a přiměřeně stručný?

45. Je práce zproštěna slangových či neodborných výrazů?

46. Byla provedena kontrola gramatiky a pravopisu? Více informací

Při práci v textovém editoru je vhodné nastavit správně jazyk práce (u výrazů v jiném jazyce tento text označit a nastavit jiný jazyk) a provést kontrolu gramatiky a pravopisu. Na vestavěnou kontrolu např. MS Wordu však nelze zcela spoléhat - je potřeba, aby autor text skutečně zkontroloval).

47. Byla provedena kontrola překlepů, nedokončených vět a podobných chyb? Více informací

Při finalizaci práce by měl autor (případně i někdo další) celý text znovu pročíst a jazykově doladit.

48. Je dodrženo pravidlo 1 odstavec = 1 myšlenka? Více informací

V běžném textu by mělo platit, že jeden odstavec práce odpovídá jedné myšlence - odstavec by měl být dostatečně dlouhý, aby byla myšlenka adekvátně objasněna a zároveň natolik krátký, aby byla myšlenka vysvětlena jasně a stručně. Běžně se na jednu stranu kvalifikační práce vejde 5-10 odstavců. Odstavce dlouhé přes polovinu stránky nebo naopak krátké na méně než tři řádky je vhodné rozdělit resp. spojit.

49. Jestliže není jazyk práce mateřským jazykem autora – byl text překontrolován rodilým mluvčím? Více informací

Psát práci v jiném než rodném jazyce je obtížné, protože autor je vždy omezen slovní zásobou a vyjadřovací schopností. Pokud je práce psána v jiném než mateřském jazyce, měla by být před jejím odevzdáním provedena korektura rodilým mluvčím.

50. Jsou vlastní názory autora vždy zřetelně odlišeny od zbytku práce?

51. Je ve větách dodržena shoda podmětu s přísudkem?

52. Je v práci správně použita interpunkce?

Formální úprava

53. Jsou použitá písma, řádkování a okraje apod. v souladu s doporučeními pracoviště, kde autor práci zpracovává? Více informací

Autor by měl využít doporučení nebo přímo šablonu pracoviště, kde práci zpracovává.

54. Je dodržen doporučený rozsah práce? Více informací

Od každého typu práce se očekává různá míra odbornosti, vlastního výzkumu i rozsahu práce. Doporučený rozsah bakalářské práce je 40–50 normostran (max. 80), diplomové práce 60–80 normostran (max. 120) a u disertační práce 100-150 normostran. Stránky se počítají od úvodu po závěr (tedy bez obsahu, seznamu literatury, příloh apod.). Jedna normostrana odpovídá 1800 znakům (vč. mezer).

55. Jsou stránky číslované od úvodu (od č. 1) po závěr? Více informací

Stránky na začátku práce (titulní strana, prohlášení, poděkování, obsah,…) a na konci práce (přílohy) se nečíslují. Číslování stran začíná jedničkou na straně s úvodem a končí před přílohami.

56. Jsou veškeré grafy, tabulky a další vložené objekty opatřené titulkem a zdrojem? Více informací

Každý vložený objekt (obrázek, schéma, tabulka, graf apod.) musí být opatřen číslovaným titulkem a informací o zdroji. Titulek se obvykle dává nad objekt, zdroj pod objekt. Pokud je autorem objektu sám autor práce, zdroj se nevynechává, uvádí se "Zdroj: vlastní zpracování" nebo obdobně. V případě pouhého překladu textů v obrázku/tabulce lze použít "zpracováno dle" nebo "upraveno a přeloženo z". Pokud autor např. překreslí obrázek (aniž by došlo k podstatnější změně obsahu/významu), lze uvádět uvést "Převzato z".

57. Existuje ke všem vloženým objektům přímá vazba (odkaz) v textu práce? Více informací

Pokud je v práci vložený objekt (obrázek, schéma, tabulka, graf,…) musí být v textu zmíněn (v textu se na objekt autor odkazuje). Objekty, které nejsou vázány na text práce (např. obrázek jako grafický doplněk) nejsou v kvalifikačních pracích vhodné.

58. Je ke všem "tvrdým" údajům uveden zdroj? Více informací

V případě, že jsou v práci uvedeny např. kvantitativní údaje, je u nich potřeba uvést zdroj, odkud pocházejí. To slouží zejména kvůli tomu, aby mohl čtenář daný údaj ověřit, případně dohledat širší souvislosti. I k dalším typům údajů, pokud nejsou přímo autora práce, je nutné uvést zdroj.

59. Pokud práce obsahuje více tabulek, grafů apod., obsahuje práce také jejich seznam?

60. Jsou všechny stejné části (názvy kapitol, nadpisy, text,…) formátovány v celé práci jednotně?

61. Nejsou na konci řádků neslabičná slova (s výjimkou spojky „a“)? Více informací

Jednopísmenná slova by neměla stát na konci řádků (s, z, o, k,…) – samostatné písmeno (slovo) má být spojené s následujícím textem pevnou mezerou (ve Wordu při psaní CTRL+SHIFT+mezera nebo ex post použitím funkce Najít a nahradit). Nastavení ve Wordu 2010: Soubor - Možnosti aplikace Word - Kontrola pravopisu a mluvnice - tlačítko Možnosti automatických oprav - karta Automatické úpravy formátu při psaní a zde zaškrtneme volbu Nahrazovat při psaní mezery po k, s, v a z pevnými mezerami.

62. Nedochází k rozdělení jmen a titulů, čísel a jednotek, názvů a forem společností apod. na více řádků? Více informací

Mezi jména a tituly (doc. Svoboda), mezi čísla a jednotky (10 kg), mezi jméno společnosti a právní formu (Omega, a.s.) apod. nevkládáme běžnou mezeru, ale tzv. pevnou mezeru. Tím dosáhneme toho, aby nebyla jednotlivá slova rozdělena na dva řádky. Ve Wordu se pevná mezera vloží jako CTRL+SHIFT+mezera.

63. Jsou v práci obsaženy pouze nezbytné grafické prvky? Více informací

Je vhodné volit spíše střízlivý, formální vzhled práce, nikoli ozdobné čáry, přílišnou barevnost apod.

64. Jsou použité obrázky dostatečně kvalitní? Více informací

Při používání obrázků (zejména bitmapových) dbejte na dostatečnou kvalitu, čitelnost apod. Často je vhodné obrázek (graf, schéma, tabulku) vytvořit vlastní, aby lépe korespondoval se zbytkem práce - velikost textu, barvy,…

65. Je rozšiřující text uveden v poznámkách pod čarou?

66. Je oddělení odstavců korektní? Více informací

Oddělení odstavců, které jsou formátované stejným stylem, je možné několika způsoby. V kvalifikačních pracích se nejčastěji využívá mezera mezi odstavci nebo odsazení prvního řádku. Nelze však použít oba způsoby - jejich kombinace. Mezery mezi odstavci by měly být řešeny pomocí nastavení stylů, nikoli vkládáním prázdného odstavce (enter mezi odstavci textu).

67. Jsou odstavce běžného textu formátovány jednotně? Více informací

V práci je žádoucí jednotnost formátování odstavců nadpisů, odrážek apod. Není vhodné, aby byl jeden odstavec běžného textu je zarovnaný do bloku, druhý doleva atd. také typ písma, velikost a řez by měl být jednotný.

68. Obsahuje práce přiměřené množství tabulek, grafů apod.?

69. Jsou v textu použity jen vhodné formy zvýrazňování? Více informací

Pokud je třeba některé části textu zvýraznit, je vhodné použít např. kurzívu, tučné písmo, jiný typ písma, proložení znaků apod. Podtrhávání textu by autor zásadně používat neměl. Podtrhávání sice zvýrazní daný text, ale současně zhoršuje jeho čitelnost. Nevhodné je také podtrhávání u hypertextových odkazů.

70. Je psaní procent korektní? Více informací

Značka procent se v česky psaném textu píše dvěma způsoby - těsně za číslicí a za číslicí oddělená mezerou. Jde o rozlišení, kdy jde o podstatné a kdy o přídavné jméno - 20 % (s mezerou) znamená „dvacet procent“, 20% (bez mezery) znamená „dvacetiprocentní“. Mezeru mezi číslem a značkou procent píšeme jako pevnou mezeru (ve Wordu CTRL+SHIFT+mezerník). Psaní značky procent není vhodné, pokud je číslo psané slovy a naopak. Špatně: Na Bruntálsku je 20 % nezaměstnanost. Na Bruntálsku je dvaceti % nezaměstnanost. Na Bruntálsku je 20ti procentní nezaměstnanost. Správně: Na Bruntálsku je 20% nezaměstnanost.

71. Je slovo "viz" použito korektně? Více informací

Slovo "viz" je rozkazovací způsob slovesa vidět nikoli zkratka - nepíše se tedy s tečkou.

72. Jsou hypertextové odkazy naformátované jako běžný text? Více informací

Pokud se v práci odkazujeme na elektronický zdroj, většinou uvádíme i odkaz na daný zdroj - URL adresu. Word standardně takový odkaz převede na hypertextový odkaz. To se může hodit pro elektronický dokument, nikoliv však pro dokument vytištěný. Podtržení odkazu navíc podstatně zhoršuje čitelnost odkazu (pro případ přepsání z tištěné podoby do PC) a modré písmo působí také rušivě (odkaz nebude v textu zřejmě to nejdůležitější, co by mělo čtenáře na první pohled zaujmout). Ve Wordu lze automatické vytváření hypertextových odkazů globálně vypnout. Ve Wordu 2010 je postup následující: Nabídka Soubor - Možnosti aplikace Word - Kontrola pravopisu a mluvnice - Možnosti automatických oprav - karta Automatické úpravy při psaní, kde zrušíme zatrhnutí Internetové a síťové cesty hypertextovými odkazy.

73. Nejsou krátké tabulky rozdělené na více stran? Více informací

Pokud do textu práce vkládáme kratší tabulky (např. do velikosti 1/4 strany) neměly by být rozdělené na dvě stránky. To by zhoršovalo jejich čitelnost. Pokud tedy "malá" tabulka vychází na konec strany, je vhodné použít možnost formátování odstavce „svázat s následujícím“ (každý řádek tabulky lze formátovat podobně jako odstavec). Taková tabulka bude poté vždy nerozdělená.

74. Je u dlouhých tabulek nastaveno opakování záhlaví tabulky na nové stránce? Více informací

U delších tabulek, kde rozdělení na dvě strany nezhorší jejich přehlednost a čitelnost je vhodné nastavit opakování záhlaví na nové stránce. To může být i více řádků. Postup: označíme záhlaví tabulky (např. první dva řádky) a ve vlastnosti tabulky zatrhneme Opakovat jako řádek v horní části každé stránky. Tabulky delší jak 3/4 strany není vhodné uvádět přímo v těle práce, ale dát do příloh a v textu se na tabulku jen odkázat.

75. Nezačíná některá věta číslovkou? Více informací

Číslovka nemá stát na začátku věty. Pokud tomu tak je, je vhodné větu přeformulovat.

76. Jsou poznámky pod čarou správně použity? Více informací

Poznámky pod čarou slouží zejména k oddělení podstatných informací (běžný text práce) a rozšiřujících informací (poznámky pod čarou). Poznámka pod čarou se píše na konec stránky, na které je text (popř. obrázek, schéma, tabulka), ke kterému se poznámka vztahuje. V textu se obvykle na místo značky poznámky pod čarou vkládá číslice, hvězdička nebo jiný znak, a to obvykle jako horní index. Umístění značky poznámky pod čarou může být hned za slovem, ke kterému se poznámka vztahuje, nebo na konci věty, jestliže se poznámka vztahuje k celé větě. Pokud se poznámka vztahuje k celé větě, pak je značka až za větou - tedy za interpunkčním znaménkem. Text poznámky pod čarou se píše menším písmem než základní text, obvykle o dva body (např. text běžného odstavce velikostí 11 b., text poznámky pod čarou 9 b.). Úměrně velikosti písma je vhodné nastavit mezery mezi řádky (opět menší v poznámce pod čarou). Do poznámek pod čarou patří zejména ty části textu, které hlavní text rozšiřují, upřesňují, uvádějí do souvislostí apod. Dále lze do poznámek pod čarou psát odkazy na zdroje, ze kterých vycházíme, na související zdroje apod. Poznámka pod čarou je normální věta a tudíž by měla končit tečkou.

Použité zdroje

77. Je u všech převzatých textů, myšlenek, dat, tabulek, obrázků apod. uveden jejich zdroj? Více informací

Ke všem údajům, které nejsou dílem autora je potřeba uvádět jejich zdroj. Výjimkou jsou údaje obecně známé (např. fyzikální zákony) nebo obecně platné.

78. Je na první pohled zřejmé, co je vlastním tvůrčím výstupem autora, a které části jsou citované či parafrázované?

79. Jsou přímé citace jen nezbytně dlouhé? Více informací

Přímou citaci požívá autor tam, kde hrozí, že úpravou původního textu by mohlo dojít k odlišné interpretaci textu. Přímé citace je vhodné používat pouze výjimečně (např. při definici pojmu) a pouze velmi výjimečně by měly tvořit celý odstavec (v takovém případě by měl být citovaný text od ostatního textu práce výrazně odlišný - např. lze použít větší odsazení od okrajů běžného textu).

80. Jsou vhodně a dostatečně použity domácí i zahraniční zdroje? Více informací

U témat, která se nezabývají např. specifiky čistě českého prostředí, by měly být dostatečně využity zahraniční publikace. Zastoupení zahraničních titulů by mělo být alespoň pětinové.

81. Jsou všechny použité zdroje uvedeny v seznamu použitých zdrojů na konci práce? Více informací

Zdroje uvedené v práci musí být také uvedeny v seznamu použité literatury - platí zde pravidlo, že všechny zdroje v textu odpovídají zdrojům v seznamu literatury a opačně - pokud je v seznamu literatury uvedena nějaká publikace, musí být tato publikace skutečně v textu práce použita.

82. Jestliže existuje více vydání téže knihy – je použita nejnovější verze? Více informací

Pokud čerpá autor z publikace, která vyšla ve více vydáních, měl by vždy použít poslední verzi - ty většinou obsahují aktualizace, opravy chyb apod. Nevyužitím aktuální verze publikace dává autor najevo, že nemá dostatečný přehled o dostupných zdrojích.

83. Jsou všechny zdroje, uvedené v seznamu použitých zdrojů, skutečně použity v samotné práci? Více informací

Zdroje v seznamu literatury by měly být skutečně použity v práci. Výjimkou může být např. významná publikace, ze které autor čerpá, ale není nikde přímo ani nepřímo citovaná.

84. Odpovídá citování a seznam použitých zdrojů ISO 690 (aktuální verze) a podmínkám pracoviště, kde autor práci zpracovává? Více informací

Způsoby citování a pravidla spojená s tvorbou bibliografických záznamů jsou popsány v citační normě ČSN ISO 690 (01 0197) "Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů". Norma je platná od 1. 4. 2011 a nahrazuje ČSN ISO 690 (01 0197) z prosince 1996 a ČSN ISO 690 2 (01 0197) z ledna 2000.

85. Odpovídá počet a struktura využitých zdrojů odbornosti a typu práce? Více informací

Počet použitých zdrojů a jejich struktura se odvíjí od typu práce (bakalářská - diplomová - disertační) a od zpracovávané oblasti (marketing - IT - finance). Počet použitých zdrojů by měl být alespoň 20 ks pro BP a 40 ks pro DP. Je legitimní, že struktura např. práce z oblasti IT čerpá převážně ze zdrojů dostupných na internetu, protože tyto zdroje jsou aktuálnější než tištěná literatura. Obecně lze ale doporučit využití zdrojů, které na internetu dostupné většinou nejsou (knihy, časopisy, sborníky,...).

Přílohy

86. Jsou veškeré tabulky, grafy, obrázky apod. přesahující ¾ strany uvedeny v přílohách a ne v samotné práci? Více informací

Pokud je potřeba do textu práce uvést rozsáhlejší tabulku, diagram apod., vloží se do přílohy a autor se v textu na přílohu pouze odkazuje…

87. Jsou k práci přiložena (CD, příloha) data, modely atd., na která se autor odvolává?

88. Pokud obsahuje příloha text/grafiku/formulář apod. - je příloha kvalitně vytištěna a čitelná?

89. Jsou jednotlivé přílohy číslované? Více informací

Každá příloha by měla být číslovaná. Je přitom jedno, zda je příloha tvořena jednou tabulkou nebo desetistránkovým originálem dotazníku. Přílohy se obvykle číslují v úvodní části nadpisu. - např.: "Příloha 1 Dotazník", "Příloha 2 Interní směrnice BOZP", "Příloha 3 Plán rozmístění pracoviště XY" apod.

90. Jsou strany příloh nečíslované? Více informací

Strany v kvalifikační práci by se měly číslovat pouze od úvodu práce do konce práce (závěr, seznam literatury, seznam tabulek apod.). Není vhodné číslovat stránky na začátku práce (na ty se v textu nikde nepotřebujeme odkazovat) - titulní strana, strany s prohlášením, poděkováním a obsahem práce, stejně tak není vhodné číslovat stránky s přílohami práce (zde zejména kvůli tomu, že nechceme narušit vzhled stran dodatečným prvkem - v práci se na přílohy odkazujeme pomocí čísla přílohy nikoli číslem strany). Přílohy není vhodné číslovat např., pokud vkládáme do přílohy přesnou podobu dotazníku, který jsme v práci použili (což je žádoucí), nemůžeme do takových stran vložit dodatečné prvky jako je číslo stánky, záhlaví apod.

© 2007–2013 Miroslav Lorenc

Převzetí, publikování, kopírování, či jiné užití než pro osobní potřebu je možné pouze s písemným svolením autora.