Jednotka fyzikální veličiny je hodnota veličiny, které se na základě dohody přisuzuje číselná hodnota. Číselná hodnota veličiny je pak dána poměrem hodnoty veličiny k její jednotce tj. počtem jednotek v ní obsažených.
Názvy jednotek začínají vždy malým písmenem, a to i v případě, že jsou odvozeny od vlastních jmen (např. ampér).
V historii se používaly různé měrné systémy. V současnosti je nejvíce platný metrický SI systém. Kromě toho existovaly nebo existují ještě tzv. nemetrické systémy, které předcházely metrickým systémům. Byly to tradičný systémy měrných jednotek. Měrné jednotky vycházely především z rozměrů lidského těla nebo nějakým způsobem souvisely s měřenou veličinou nebo s měřeným objektem.
Metrické jednotky, neboli též jednotky soustavy SI, jsou mezinárodně uznávaným standardem pro měření veličin, které se používají převážně v kontinentální Evropě a Asii.
Mezinárodní soustava jednotek (Système International d‘Unités), která byla přijata mezinárodně Generálními konferencemi pro váhy a míry (CGPM – Conférence Générale des Poinds et Mesures).
| Veličina (značka veličiny) | Jednotka | Značka |
|---|---|---|
| Délka (l) | metr | m |
| Hmotnost (m) | kilogram | kg |
| Čas (t) | sekunda | s |
| Elektrický proud (I) | ampér | A |
| Termodynamická teplota (T) | kelvin | K |
| Svítivost (I) | kandela | cd |
| Látkové množství (h) | mol | mol |
Odvozené jednotky SI jsou odvozovány koherentně (jednotka, jejíž definiční rovnice, pomocí které je odvozena z jiných jednotek, obsahuje číselného součinitele rovnajícího se jedné).
| Veličina | Jednotka | Značka | Vztah |
|---|---|---|---|
| Plošný obsah | m2 | m2 | |
| Objem | m3 | m3 | |
| Rychlost | m/s | v | m.s-1 |
| Zrychlení | m/s2 | a | m.s-2 |
| Kmitočet | hertz | Hz | s-1 |
| Hustota | kg/m3 | kg.m3 | |
| Síla | newton | N | m.kg.s-2 |
| Energie, práce, teplo | joule | J | m2. kg.s-2 |
| Výkon | watt | W | m2. kg.s-3 |
| Elektrické napětí | volt | V | m2. kg.s-3.A-1 |
| Elektrický odpor | ohm | Ω | m2. kg.s-3.A |
| 10n | Prefix | Značka | Název |
|---|---|---|---|
| 1024 | yotta | Y | kvadrilion |
| 1021 | zetta | Z | triliarda |
| 1018 | exa | E | trilion |
| 1015 | peta | P | biliarda |
| 1012 | tera | T | bilion |
| 109 | giga | G | miliarda |
| 106 | mega | M | milion |
| 103 | kilo | k | tisíc |
| 102 | hekto | h | sto |
| 101 | deka | da | deset |
| 100 | - | - | jednotka |
| 10-1 | deci | d | desetina |
| 10-2 | centi | c | setina |
| 10-3 | mili | m | tisícina |
| 10-6 | mikro | µ | miliontina |
| 10-9 | nano | n | miliardtina |
| 10-12 | piko | p | biliontina |
| 10-15 | femto | f | biliardtina |
| 10-18 | atto | a | triliontina |
| 10-21 | zepto | z | triliardtina |
| 10-24 | yokto | y | kvadriliontina |
Často dělá problém převádění plošných měr - zvláště pak co se týče arů a a hektarů ha. Ar je plocha velká 10 krát 10 metrů. Hektar je jednotka odvozená od ar - předpona hekto je stonásobek. Hektar je tedy 100 arů neboli 100 krát 100 metrů.
| mm2 | cm2 | dm2 | m2 | km2 | a | ha | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 mm2 | 1 mm2 | 0,01 cm2 | 0,0001 dm2 | 0,000001 m2 | 0,000000000001 km2 | 0,00000001 a | 0,000000001 ha |
| 1 cm2 | 100 mm2 | 1 cm2 | 0,01 dm2 | 0,0001 m2 | 0,0000000001 km2 | 0,000001 a | 0,00000001 ha |
| 1 dm2 | 10 000 mm2 | 100 cm2 | 1 dm2 | 0,01 m2 | 0,00000001 km2 | 0,0001 a | 0,000001 ha |
| 1 m2 | 1 000 000 mm2 | 10 000 cm2 | 100 dm2 | 1 m2 | 0,000001 km2 | 0,01 a | 0,0001 ha |
| 1 a | 100 000 000 mm2 | 1 000 000 cm2 | 10 000 dm2 | 100 m2 | 0,0001 km2 | 1 a | 0,01 ha |
| 1 ha | 1 000 000 000 mm2 | 100 000 000 cm2 | 1 000 000 dm2 | 10 000 m2 | 0,01 km2 | 100 a | 1 ha |
| 1 km2 | 1 000 000 000 000 mm2 | 10 000 000 000 cm2 | 100 000 000 dm2 | 1 000 000 m2 | 1 km2 | 10 000 a | 100 ha |
Pro převod metrů a stop je převod složitější. Dobrou pomůckou může být například funkce CONVERT v Excelu.
Galon - jednotka duté míry, rovná objemu anglické libry destilované vody o teplotě 62°F (16 a 2/3 °C), vážené mosaznými závažími při teplotě vzduchu 62°F a při barometrickém tlaku 30 anglických palců Hg (tj. při 762 mm sloupce rtuti). V metrické soustavě v Anglii se rovná jeden galon 4,546 090 litrů.
Z historických důvodů se pod stejným jménem používají různé objemy:
(zdroj: Příruční naučný slovník, II. díl, 1962, s. 5)
Barel - název několika různých jednotek objemu. Název vznikl z anglického slova barrel, které znamená sud (mimo jiné). Nejčastěji se používají následující:
Rok je doba, která uběhne mezi dvěma opakováními události spojené s oběhem Země kolem Slunce vůči určitému bodu ve vesmíru.
(zdroj: Příruční naučný slovník, III. díl, 1962, s. 870-871, Technický naučný slovník, 1985, VI díl, s. 329 a http://cs.wikipedia.org/wiki/Rok)
Ke stažení: Výhody a nedostatky Gregoriánskej reformy kalendára - studentská práce
U amerických běžných jednotek (U.S. customary units) se jedná o měrný systém, používaný v USA a převzatý – s některými změnami – z britského systému imperiálních jednotek. Jejich definice se dnes odvozuje z jednotek soustavy SI.
Většina běžných jednotek nese stejné názvy jako jednotky britského imperiálního systému. Jejich definice jsou však v mnoha případech rozdílné, tyto rozdíly jsou mnohdy velice podstatné. Mnohé jednotky byly navíc používány v různé míře nebo pro různé účely.
Několik zvláštních pojmenování existuje u jednotek, kde by mohlo dojít k iritacím; tyto názvy však nejsou závazné, takže je mnohdy jen z kontextu nebo zdroje údaje možno posoudit, o jakou jednotku se jedná. Nejčastější rozdíly v pojmenování jsou:
Přestože jsou v USA zjevné snahy, převést měrný systém na metrické jednotky SI, nebylo dosud dosaženo velkých výsledků. Jak průmysl tak i obchod užívají převážně starého amerického systému, který stojí v popředí i ve veřejných školách. Pouze ve vědeckých pracích jsou preferovány metrické jednotky.
Definice Imperiálních jednotek délky z roku 1876 na Trafalgar Square v Londýně.
Takzvané imperiální jednotky jsou – na rozdíl od metrického systému – nepravidelným standardizovaným systémem, který byl dříve užíván ve Velké Británii a v zemích Commonwealthu, tedy Britského společenství národů od roku 1824. Pocházejí z dřívějšího nepřehledného systému, který je znám pod jmény anglický systém resp. britský systém. Jeho dnešní užívání je omezeno na USA (s různými obměnami) a několik dalších výjimek.
Imperiální jednotky jsou dnes užívány zejména v USA (mnohdy pod názvem U.S. customary units), zde ovšem v různých případech s odlišnými definicemi, které jsou popsány níže. V jiných zemích byly imperiální jednotky z velké části nahrazeny metrickým systémem, ze kterého vzešla soustava SI.
Většina zemí Commonwealthu převzala systém SI bez výjimek. Velká Británie uskutečnila zákonodárnou změnu roku 1995 s tím, že některé imperiální jednotky jsou dnes alternativně stále užívány nejen obyvatelstvem, ale i úředně. Pivo se stále smí čepovat v pintách, vzdálenosti se měří v yardech a mílích, rychlost v mílích za hodinu. V běžném hovoru se pak užívají i jednotky jako stopa, palec, libra apod. V Irsku jsou silniční vzdálenosti udávány již v kilometrech, ale rychlost v mílích za hodinu. Obdobná situace je i v dalších zemích Commonwealthu a bývalých koloniích Velké Británie.
I beztoho velká nepřehlednost systému imperiálních jednotek je komplikována navíc skutečností, že v minulosti bylo podniknuto několik kroků, tento systém harmonizovat se systémem metrickým. Jedním z prvních a obsáhlých návrhů na metrizaci britského systému pochází ze začátku 20. let 19. století, který je připisován Williamu Huskissonovi; při reformaci systému roku 1824 však k němu nebylo přihlédnuto.
Účelem bylo pozměnit resp. zaokrouhlit imperiální jednotky tak, aby odpovídaly metrickým jednotkám nebo alespoň jejich malým zlomkům (tedy např. metrizovaná stopa = 30 cm a ne 30,48 cm), aby se tak zjednodušil budoucí přechod na metrický systém. Jediným dnes viditelným důsledkem těchto snach je snad jen skutečnost, že většina základních imperiálních jednotek je definována svým poměrem k jednotkám metrickým, i když stále pomocí prapodivných faktorů.
Jednotky SI a doporučení pro užívání jejich násobků a pro užívání některých dalších jednotek. Praha : Český normalizační institut, 1997.
Tato mezinárodní norma popisuje mezinárodní soustavu jednotek (v kapitolách 3, 4, 6); doporučuje vybrané dekadické násobky a díly jednotek SI pro všeobecné použití a uvádí některé další jednotky, které se mohou používat s mezinárodní soustavou jednotek (v kapitolách 5 a 7 a v příloze A); cituje definice základních jednotek SI (v příloze B). Normalizovány jsou: jednotky SI (kapitola 4) - Základními jednotkami jsou nadále metr (m), kilogram (kg), sekunda (s) , ampér (A), kelvin (K), mol (mol), kandela (cd). Norma obsahuje v tabulce 2 a 3 odvozené jednotky SI. Z nich tabulka 3 specifikuje odvozené jednotky, používané např. v problematice ochrany lidského zdraví, a to jsou: aktivita /radionuklidu/ (becquerel - Bq), pohlcená dávka, měrná sdělená energie, kerma, index pohlcené dávky (gray -Gy) a dávkový ekvivalent, index dávkového ekvivalentu (sievert - Sv). Dále jsou normalizovány násobky jednotek SI, použití jednotek SI a jejich násobků, pravidla pro zápis značek jednotek, jednotky mimo SI, které se mohou používat s jednotkami SI a jejich násobky. ČSN ISO 1000 (01 1301) byla vydána v červnu 1997. Nahradila ČSN 01 1300 z 10.4.1987.
(zdroj:
Český normalizační institut)