Provozní management
Domů  |  3MA112  |  3MA191  |  3MA381  |  3MA382  |  3MA481   
Úvodní informace Osnova kurzu Rozmístění pracovišť Využití základních jednotek Odborné výpočty ve výrobě Standardizace Normy spotřeby materiálu Kapacitní normy Členění nákladů Volba technologické varianty Paretova analýza Výrobní dávka Průběžná doba výroby Provozuschopnost zařízení Zásoby rozpracovaných výrobků Vzorové zadání testu

Využití základních jednotek

Jednotka

Jednotka fyzikální veličiny je hodnota veličiny, které se na základě dohody přisuzuje číselná hodnota. Číselná hodnota veličiny je pak dána poměrem hodnoty veličiny k její jednotce tj. počtem jednotek v ní obsažených.

Názvy jednotek začínají vždy malým písmenem, a to i v případě, že jsou odvozeny od vlastních jmen (např. ampér).

Měrné systémy

V historii se používaly různé měrné systémy. V současnosti je nejvíce platný metrický SI systém. Kromě toho existovaly nebo existují ještě tzv. nemetrické systémy, které předcházely metrickým systémům. Byly to tradičný systémy měrných jednotek. Měrné jednotky vycházely především z rozměrů lidského těla nebo nějakým způsobem souvisely s měřenou veličinou nebo s měřeným objektem.

Metrické jednotky, neboli též jednotky soustavy SI, jsou mezinárodně uznávaným standardem pro měření veličin, které se používají převážně v kontinentální Evropě a Asii.

Jednotky SI

Mezinárodní soustava jednotek (Système International d‘Unités), která byla přijata mezinárodně Generálními konferencemi pro váhy a míry (CGPM – Conférence Générale des Poinds et Mesures).

Základní jednotky SI

Veličina (značka veličiny) Jednotka Značka
Délka (l) metr m
Hmotnost (m) kilogram kg
Čas (t) sekunda s
Elektrický proud (I) ampér A
Termodynamická teplota (T) kelvin K
Svítivost (I) kandela cd
Látkové množství (h) mol mol

Odvozené jednotky SI

Odvozené jednotky SI jsou odvozovány koherentně (jednotka, jejíž definiční rovnice, pomocí které je odvozena z jiných jednotek, obsahuje číselného součinitele rovnajícího se jedné).

Veličina Jednotka Značka Vztah
Plošný obsah m2 m2
Objem m3 m3
Rychlost m/s v m.s-1
Zrychlení m/s2 a m.s-2
Kmitočet hertz Hz s-1
Hustota kg/m3 kg.m3
Síla newton N m.kg.s-2
Energie, práce, teplo joule J m2. kg.s-2
Výkon watt W m2. kg.s-3
Elektrické napětí volt V m2. kg.s-3.A-1
Elektrický odpor ohm m2. kg.s-3.A

Prefixy používané v soustavě SI

10n Prefix Značka Název
1024 yotta Y kvadrilion
1021 zetta Z triliarda
1018 exa E trilion
1015 peta P biliarda
1012 tera T bilion
109 giga G miliarda
106 mega M milion
103 kilo k tisíc
102 hekto h sto
101 deka da deset
100 - - jednotka
10-1 deci d desetina
10-2 centi c setina
10-3 mili m tisícina
10-6 mikro µ miliontina
10-9 nano n miliardtina
10-12 piko p biliontina
10-15 femto f biliardtina
10-18 atto a triliontina
10-21 zepto z triliardtina
10-24 yokto y kvadriliontina

Převodní tabulka vybraných jednotek

Často dělá problém převádění plošných měr - zvláště pak co se týče arů a a hektarů ha. Ar je plocha velká 10 krát 10 metrů. Hektar je jednotka odvozená od ar - předpona hekto je stonásobek. Hektar je tedy 100 arů neboli 100 krát 100 metrů.

  mm2 cm2 dm2 m2 km2 a ha
1 mm2 1 mm2 0,01 cm2 0,0001 dm2 0,000001 m2 0,000000000001 km2 0,00000001 a 0,000000001 ha
1 cm2 100 mm2 1 cm2 0,01 dm2 0,0001 m2 0,0000000001 km2 0,000001 a 0,00000001 ha
1 dm2 10 000 mm2 100 cm2 1 dm2 0,01 m2 0,00000001 km2 0,0001 a 0,000001 ha
1 m2 1 000 000 mm2 10 000 cm2 100 dm2 1 m2 0,000001 km2 0,01 a 0,0001 ha
1 a 100 000 000 mm2 1 000 000 cm2 10 000 dm2 100 m2 0,0001 km2 1 a 0,01 ha
1 ha 1 000 000 000 mm2 100 000 000 cm2 1 000 000 dm2 10 000 m2 0,01 km2 100 a 1 ha
1 km2 1 000 000 000 000 mm2 10 000 000 000 cm2 100 000 000 dm2 1 000 000 m2 1 km2 10 000 a 100 ha

Pro převod metrů a stop je převod složitější. Dobrou pomůckou může být například funkce CONVERT v Excelu.

Galon - jednotka duté míry, rovná objemu anglické libry destilované vody o teplotě 62°F (16 a 2/3 °C), vážené mosaznými závažími při teplotě vzduchu 62°F a při barometrickém tlaku 30 anglických palců Hg (tj. při 762 mm sloupce rtuti). V metrické soustavě v Anglii se rovná jeden galon 4,546 090 litrů.

Z historických důvodů se pod stejným jménem používají různé objemy:

(zdroj: Příruční naučný slovník, II. díl, 1962, s. 5)

Barel - název několika různých jednotek objemu. Název vznikl z anglického slova barrel, které znamená sud (mimo jiné). Nejčastěji se používají následující:

Rok je doba, která uběhne mezi dvěma opakováními události spojené s oběhem Země kolem Slunce vůči určitému bodu ve vesmíru.

(zdroj: Příruční naučný slovník, III. díl, 1962, s. 870-871, Technický naučný slovník, 1985, VI díl, s. 329 a http://cs.wikipedia.org/wiki/Rok)

Ke stažení: Výhody a nedostatky Gregoriánskej reformy kalendára - studentská práce

Americká běžná jednotka

U amerických běžných jednotek (U.S. customary units) se jedná o měrný systém, používaný v USA a převzatý – s některými změnami – z britského systému imperiálních jednotek. Jejich definice se dnes odvozuje z jednotek soustavy SI.

Většina běžných jednotek nese stejné názvy jako jednotky britského imperiálního systému. Jejich definice jsou však v mnoha případech rozdílné, tyto rozdíly jsou mnohdy velice podstatné. Mnohé jednotky byly navíc používány v různé míře nebo pro různé účely.

Několik zvláštních pojmenování existuje u jednotek, kde by mohlo dojít k iritacím; tyto názvy však nejsou závazné, takže je mnohdy jen z kontextu nebo zdroje údaje možno posoudit, o jakou jednotku se jedná. Nejčastější rozdíly v pojmenování jsou:

Přestože jsou v USA zjevné snahy, převést měrný systém na metrické jednotky SI, nebylo dosud dosaženo velkých výsledků. Jak průmysl tak i obchod užívají převážně starého amerického systému, který stojí v popředí i ve veřejných školách. Pouze ve vědeckých pracích jsou preferovány metrické jednotky.

Imperiální jednotka

Definice Imperiálních jednotek délky z roku 1876 na Trafalgar Square v Londýně.

Takzvané imperiální jednotky jsou – na rozdíl od metrického systému – nepravidelným standardizovaným systémem, který byl dříve užíván ve Velké Británii a v zemích Commonwealthu, tedy Britského společenství národů od roku 1824. Pocházejí z dřívějšího nepřehledného systému, který je znám pod jmény anglický systém resp. britský systém. Jeho dnešní užívání je omezeno na USA (s různými obměnami) a několik dalších výjimek.

Imperiální jednotky jsou dnes užívány zejména v USA (mnohdy pod názvem U.S. customary units), zde ovšem v různých případech s odlišnými definicemi, které jsou popsány níže. V jiných zemích byly imperiální jednotky z velké části nahrazeny metrickým systémem, ze kterého vzešla soustava SI.

Většina zemí Commonwealthu převzala systém SI bez výjimek. Velká Británie uskutečnila zákonodárnou změnu roku 1995 s tím, že některé imperiální jednotky jsou dnes alternativně stále užívány nejen obyvatelstvem, ale i úředně. Pivo se stále smí čepovat v pintách, vzdálenosti se měří v yardech a mílích, rychlost v mílích za hodinu. V běžném hovoru se pak užívají i jednotky jako stopa, palec, libra apod. V Irsku jsou silniční vzdálenosti udávány již v kilometrech, ale rychlost v mílích za hodinu. Obdobná situace je i v dalších zemích Commonwealthu a bývalých koloniích Velké Británie.

I beztoho velká nepřehlednost systému imperiálních jednotek je komplikována navíc skutečností, že v minulosti bylo podniknuto několik kroků, tento systém harmonizovat se systémem metrickým. Jedním z prvních a obsáhlých návrhů na metrizaci britského systému pochází ze začátku 20. let 19. století, který je připisován Williamu Huskissonovi; při reformaci systému roku 1824 však k němu nebylo přihlédnuto.

Účelem bylo pozměnit resp. zaokrouhlit imperiální jednotky tak, aby odpovídaly metrickým jednotkám nebo alespoň jejich malým zlomkům (tedy např. metrizovaná stopa = 30 cm a ne 30,48 cm), aby se tak zjednodušil budoucí přechod na metrický systém. Jediným dnes viditelným důsledkem těchto snach je snad jen skutečnost, že většina základních imperiálních jednotek je definována svým poměrem k jednotkám metrickým, i když stále pomocí prapodivných faktorů.

ČSN ISO 1000 (01 1301)

Jednotky SI a doporučení pro užívání jejich násobků a pro užívání některých dalších jednotek. Praha : Český normalizační institut, 1997.

Tato mezinárodní norma popisuje mezinárodní soustavu jednotek (v kapitolách 3, 4, 6); doporučuje vybrané dekadické násobky a díly jednotek SI pro všeobecné použití a uvádí některé další jednotky, které se mohou používat s mezinárodní soustavou jednotek (v kapitolách 5 a 7 a v příloze A); cituje definice základních jednotek SI (v příloze B). Normalizovány jsou: jednotky SI (kapitola 4) - Základními jednotkami jsou nadále metr (m), kilogram (kg), sekunda (s) , ampér (A), kelvin (K), mol (mol), kandela (cd). Norma obsahuje v tabulce 2 a 3 odvozené jednotky SI. Z nich tabulka 3 specifikuje odvozené jednotky, používané např. v problematice ochrany lidského zdraví, a to jsou: aktivita /radionuklidu/ (becquerel - Bq), pohlcená dávka, měrná sdělená energie, kerma, index pohlcené dávky (gray -Gy) a dávkový ekvivalent, index dávkového ekvivalentu (sievert - Sv). Dále jsou normalizovány násobky jednotek SI, použití jednotek SI a jejich násobků, pravidla pro zápis značek jednotek, jednotky mimo SI, které se mohou používat s jednotkami SI a jejich násobky. ČSN ISO 1000 (01 1301) byla vydána v červnu 1997. Nahradila ČSN 01 1300 z 10.4.1987.
(zdroj: Český normalizační institut)

 

Nahoru

© 2007–2013 Miroslav Lorenc

Převzetí, publikování, kopírování, či jiné užití než pro osobní potřebu je možné pouze s písemným svolením autora.